V Továrně otevřeli minipivovar se stylovou pivnicí

Titulka

14. 9. 2016 - V budově slánské Továrny byla po rozsáhlé rekonstrukci otevřena nová hostinská část, a to minipivovar s osmi druhy piv vlastní výroby, stylovou pivnicí o kapacitě 100 míst, a grilbarem, nabízejícím tradiční česká jídla v moderní podobě. Slavností otevření těchto prostor se odehrálo ve středu 14. září. Já jsem tam samozřejmě nemohl chybět, hlavně proto, že pivo piju velice rád.

Přestože vím, že v Továrně je vše koncipováno s maximální precizností a dokonalostí, a v podstatě bych neměl být až tak moc překvapen, již krátce po vstupu do prostor minipivovaru a pivnice se mi tají dech ze všeho, co mě v nových prostorách Továrny obklopuje. „To je skvělé, to se hned tak někde nevidí,“ říkám si. Hlavně průhled velkou skleněnou stěnou z pivnice do studené „kuchyně“ pivovaru – na ležácké tanky, je ojedinělým a velmi efektním architektonickým počinem, stejně jako masivní cihlové sloupy v pivnici, spoutané velkými ocelovými pláty. Ty mě jakoby varují. Že by pivo z Pivovaru Továrna bylo tak skvělé, že mě brzo svou jedinečnou chutí a obsahem alkoholu prakticky spoutá, a jen tak nepustí? I když po konzumaci několika piv tuším, že se odtud asi brzo nedostanu, nepodléhám panice a piju dál, a taktéž bedlivě pozoruji okolní cvrkot.

V nových hostinských prostorách mně vše ladí, stejně jako muzika, linoucí se z vedlejší místnosti. Hudební styl, hlas zpěváka, jeho silueta – vše je mi tak trochu povědomé. Když se přiblížím k pódiu v zadním traktu pivnice, odhaluji výborného hráče na kytaru, a také člověka. A zároveň i důvody, proč si tohoto muzikanta a jeho kapelu vážený majitel celého továrenského komplexu – pan Tomáš Fürst, sem pozval. Mají totiž leccos společného.

To je přece Honza Vančura z Rangers, kterého hraní na kytaru a zpívání neustále baví již dlouhých 52 let, jak sám uvedl, a který ze sebe na každé akci, při každé příležitosti vydá úplně všechno, aby si nepřipadal jen do počtu. Tomáše Fürsta z Thermogas Profibau, společnosti financující realizaci projektu pod značkou Továrna, stavební činnosti a zajímavé projekty také profesně baví. Jsou pro něj výzvou, a též spolupracuje se svými kolegy z Továrna Gastro na celkovém konceptu slánského centra, aby Restaurace Továrna nebyla ve Slaném jen do počtu, stejně jako Pivovar Továrna na pomyslné pivní mapě ČR.

Dobré jméno pivovaru je postaveno předně na osobnosti sládka, jeho umu a zkušenostech. Proto v Továrně neponechali nic náhodě a oslovili sic velmi mladého, ale prvotřídního sládka – Jakuba Veselého. A neměli to s ním vůbec jednoduché. On si totiž se svým Falkonem poletoval všude možně okolo, a ne a ne někde „zahnízdit“. Ale když zjistil, že pánové z Továrny jsou jeho projektu – vystavění pivovaru se špičkovou technologií, nakloněni a umožní mu s Falkonem létat dál, přistál nadobro v Továrně. To mu bylo 23 let a pivnímu řemeslu se věnoval již celých 10 let...

- Jak jste se v dětském věku vůbec dostal k myšlence vařit pivo?

Když jsem se rozhodl, že se budu věnovat pivu a později ho i vařit, doma ho nikdo nepil, nebo jen velmi svátečně. Základním impulsem, či inspirací pro vaření piva bylo to, že v Žatci, kde jsem vyrůstal, v té době probíhala řada zajímavých akcí – různé festivaly chmele a samozřejmě i piva. A tak jsem se začal věnovat historii vaření piva, a pak došlo i k mému prvnímu pokusu o uvaření piva.

- Kdy se tak stalo?

Když jsem studoval gymnázium, tak jsem se jednoho dne rozhodl, že zkusím uvařit pivo. V Čechách ho vaří kde kdo, tak ho přece uvařím i já.

- A jak to dopadlo?

Přímo katastrofálně, vůbec se nedalo pít. Možná to bylo tím, že v té době jsem pivo ještě nepil, moc mi nechutnalo. Děti prostě nejsou zvyklé požívat hořké látky.

- Pivo jste sice ještě nepil, ale když jste ho chtěl vařit, musel jste ho nějak ochutnávat. Jak jste to dělal, zvláště v mladistvém věku?

Když si táta někde dal pivo, tak jsem si ze sklenice či džbánku vždycky rád cucnul a vytvořil si tak základní představu o tom, jak by mělo chutnat dobré pivo. Když jsem později pivo vařil, tak jsem se snažil vjemům z raného mládí co nejvíce přiblížit.

- Co když jste se moc nepřiblížil?

Tak jsem recepturu všemožně upravoval, až jsem dosáhl chuti, která splňovala mé představy o dobrém pivu. Takže tímto způsobem jsem vařil, různě experimentoval a později začat v tomto oboru studovat. Prošel jsem i určitou drobnou krizí, kdy mě to zas až tolik nebavilo, ale když jsem ochutnal svrchně kvašená piva typu ALE, chytil jsem takovou druhou pivní mízu. A tak jsem začal tato piva vařit a pochopitelně i pít. To už jsem mohl.

- Při vaření svrchně kvašených piv se asi nabízí spousta možností...

Ano, protože diverzita chutí, vůní piva je skutečně obrovská. Pivních stylů je dnes rozhodně více jak 100, a nové různým hybridováním stále vznikají. Takže vybírat je opravdu z čeho. 

- Takže i Vy jste měl z čeho vybírat při Vašem experimentování, objevování nových pivních stylů, a možná i díky tomu jste začal dosahovat pozoruhodných výsledků. Jaký podíl na nich měly znalosti získané při studiu a zkušenosti z dosavadní praxe?

Mnohem víc mi určitě dala praxe. Ale protože pivovarnictví je v podstatě vázaná řemeslná činnost, tak jsem šel tento obor studovat a nastoupil i na vysokou školu chemicko-technologickou, v příbuzném oboru. V té době jsem si však uvědomil, že praxe je pro mě v daný okamžik mnohem důležitější. A tak jsem se ocitl ve Slaném, pod panem Mášou, který je v pivovarnickém řemesle hodně uznáván. Dal mi velmi slušné základy, které jsem posléze zúročil v pivovaru Bernard, kde jsem pracoval jako vývojář nových produktů. V té době začal vznikat můj létající pivovar Falkon. Inspirovaly mě k tomu volné kapacity pivovarů. A také jsem začal hodně cestovat, hlavně po zemích, kde pivo má velkou tradici, a tudíž jsem měl možnost ochutnat řadu piv a poznat další pivní styly.

- Stále jste poletoval všude možně okolo, až jste se usadil v Továrně. Co Vás k tomu vedlo?

Jednoho dne mi zavolal Petr Janče, že by se mnou potřeboval něco probrat. Při této schůzce padla myšlenka postavit pivovar ve stále nevyužitém traktu továrenské budovy. Mně se ta myšlenka hrozně líbila a přislíbil jsem spoluúčast na tomto projektu. Přidat k již tehdy špičkové gastronomii ještě výborné pivo bylo přece logické a přímo se to nabízelo. A tak jsme do toho šli, a výsledek nyní vidíte. A musím říct, že všichni mi zde vycházeli maximálně vstříc, a stále vycházejí, takže mám velmi dobré podmínku k tomu, abych v tomto krásném a útulném minipivovaru mohl vařit dobré pivo.

- Při létavém sládkování po řadě pivovarů jste měl možnost odhalovat slabá místa v procesu vaření piva, takže technologii Pivovaru Továrna jste mohl téměř dokonale vyladit. Na co jste kladl největší důraz?

Na co nejlepší hygienu, sanitaci, protože při mém létavém sládkování jsem zjistil, že řada minipivovarů se potýká s ne zrovna dobrou hygienou, sanitaci prakticky neřeší. Takže jsem se snažil vybrat dodavatele technologie, který má toto vyřešeno, se vším všudy. Díky naší technologii dokážeme sanitovat třemi sanitačními činidly – zásaditým, kyselým a desinfekcí. Na myčce sudů praktikujeme tzv. pulsní mytí, které je efektivnější než klasické mytí louhem. Zároveň veškeré cesty, rozvody, ale i sudy propařujeme ostrou horkou parou, takže jsou prosté jakýchkoliv bakterií či mikroorganismů. Dalším benefitem, který zajišťuje vysokou kvalitu našeho piva, je generátor dusíku. Téměř stoprocentním dusíkem vytláčíme veškeré naše pivo z tanků, taktéž sudy si předfukujeme čistým dusíkem, takže by v nich nemělo docházet k žádné oxidaci.

- Uvařit dobré pivo není rozhodně sranda, a je k tomu třeba i určité motivace. Jakou motivací je pro Vás patron Továrny Gebhardt Kruták?

Obrovskou. Z toho mají obavu úplně všichni, i majitelé a provozovatelé, Vždyť se podívejte, jaký má přísný výraz. Ale musím říct, že na ženský je hodnej a moje pivo mu chutná. Naštěstí...

Díky za rozhovor.

Libor Pošta

Foto: Slavnostní zahájení třeskem polévkových lžic (Zleva: Provozovatelé Michal Gáborík a Petr Janče, majitel a investor projektu Tomáš Fürst a sládek Jakub Veselý).

« zpět

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

slider slider

Komerční články

Naši redaktoři o vás píší již více než čtvrt století

Plošná reklama

Náš zástupce v případě Vašeho požadavku Vás navštíví přímo ve Vaší firmě

Katalog firem

V novinovém katalogu místních firem a živnostníků můžete inzerovat již od 800 Kč/rok

Reklama na webu

Inzerce na našich webech - velká plocha za málo peněz

Firemní loga a slogany

Vymyslíme a zhotovíme Vám logo, slogany atd. pro Vaši firmu

Firemní kresby

Zhotovíme Vám barevnou firemní kresbu

Zákaznické průzkumy

Chcete vědět, co si zákazníci myslí o Vaší firmě, co jim schází a naopak si pochvalují?

Distribuční místa

Naše noviny jsou zdarma k dostání v níže vyobrazených stojanech či v rámci pultového prodeje (celkem cca 500 distribučních míst).